Postmodernismus neboli kulturní logika pozdního kapitalismu

Světově proslulý americký filosof a teoretik kultury Fredric Jameson, jehož celoživotním tématem jsou vzájemné vazby mezi kulturou, společ­ností a ekonomikou, nám ve své dnes již klasické knize Postmodernismus ne­bo­li kulturní logika pozdního kapitalismu, považované za jedno ze stěžejních teoretických děl zabývajících se feno­mé­nem postmodernismu, představu­je celou složitost postmoderní kultury, jak se projevuje ve filozofii, literatuře, výtvarném umění, filmu, architektuře a ideologii. Jeho analýzy jsou jemně vypracované, a přitom neztrácejí ze zřetele obecné rysy postmoderní kultury, které prostupují jednotlivými sférami a žánry. Cílem knihy je „kognitivní mapování“ naší kulturní situace, jež se mnohým jeví jako osudově nepřehledná.

Pro každého, kdo chce pochopit nejen kulturní, nýbrž i politické a společenské dopady postmodernismu, je Jamesonova kniha nepostradatelným textem.

Autor sám sebe považuje za dědice jak německé klasické dialektiky, tak francouzské strukturalistické tradice. Mezi jeho inspirační zdroje patří například Jean-Paul Sartre, Theodor W. Adorno, Jacques Lacan, Walter Ben­jamin či György Lukács. Je pova­žován za jednoho z nejvýznamnějších teoretiků kultury marxistické orientace.

Fredric Jameson (1934) je profesorem srovnávací literatury a roma­nis­tiky na Dukeově univerzitě, kde také řídí Centrum pro kritickou teorii. Jeho almou mater je Yaleova univer­zita a Ha­verford College. Je auto­rem mnoha knih, z nichž k nej­zná­mějším patří Marxism and Form (1971), The Political Unconscious (1981), The Modernist Papers (2007), Valences of the Dialectic (2009), The Antinomies of Realism (2013) a The Ancients and the Postmoderns (2015). Svou nejdůležitější práci Postmoder­nis­mus neboli kulturní logika pozdního kapi­ta­lismu napsal roku 1991. Je držitel prestižní Holbergovy mezi­národní pamětní ceny za rok 2008.

Celkový záběr a hloubka Jamesonova Postmodernismu, který pokrývá teorii, architekturu, film, video a ekonomii, jsou fascinující.
Ziauddin Sardar (The Independent)

Jamesova kniha potvrzuje mé přesvědčení, že ty nejpronikavější a nejplodnější analýzy postmodernismu pocházejí od autorů, kteří k jeho důsledkům chovají nepřátelský nebo alespoň hluboce ambivalentní vztah.
Simon Reynolds (The Observer)